Nejsem hubená krásná mrcha. A nechci být. :)

24. srpna 2014 v 18:54
Chtěla bych se vám hned pro začátek omluvit. Měsíc není dlouhá doba, ale ani krátká. Nemáte sebemenší tušení, co se s lidskou duší může za pouhých několik málo dní stát a pozměnit. Necítím se tak, abych měla tuto webovou stránku, moc se omlouvám. Časem možná každá z nás přijde na onen problém, který nám brání zhubnout. Jsme to my samy. :)
Mít blog o hubnutí byl nápad rozumný. Mělo mi to pomoct, měla jsem dosáhnout toho, čeho jsem chtěla už od začátku a to byl snažší život s nižší váhou.. ale ani po 4 měsících tu není. Nezměnilo se nic od doby, co jsem blog založila, jen pár věcí jsem si uvědomila. Stačí se zamyslet nad tím, co jsem psala. Byla to slova ukrutné touhy po štíhlém těle!! Ale jakou cestou? Za jakou cenu? Mé zdraví? :) V hloubi duše jsem pravděpodobně tušila, že to nemám dělat, proto jsem u ničeho nevydržela. Ale objevila jsem jiný přístup.. přístup, který akceptuje mě a mé zdraví a já jej akceptuji též. :)
Netušila jsem taky, že mě někdy bude zajímat duchovní cesta.. duchovní život ač ne příliš v pravém slova smyslu, jaký vy si právě představujete. Budu na vás vzpomínat. :) Některé z vás byly velmi vztřícné osoby a milé, nebo alespoň na mě tak působily a přinášelo mi to kousek světla do všech děsivých věcí, co jsem byla schopna dělat.:)

Člověk nemusí být fanatik, aby věřil sám v sebe. Nemusíme být dokonalí, nemusíme dělat věci přesně podle pochybně existujících pravidel. Důležité je věřit sám v sebe. Jakmile člověk sám v sebe nevěří, nemůže věřit v nic a nikoho jiného... L..T

 

Kam dál

Reklama